Bohužiaľ bez medaily.
Dnes vám prinášame posledný z pohľadov českého hokejového fanúšika na účinkovanie slovenských reprezentantov na turnaji. Ako píše vo svojom príspevku, naši hokejisti odchádzajú z turnaja úplne nezaslúžene bez medaily. Napriek tomu odchádzajú s hrdosťou, rešpektom, a najmä s obdivom všetkých hokejových fanúšikov vrátane tých, čo im držali palce za našimi hranicami. Aj český národ vkladal veľké nádeje do tímu kapitána Zdena Cháru. Pozrime sa teda naposledy, ako vyznelo účinkovanie slovenského hokeja na olympijskom turnaji v očiach českého hokejového fanúšika.

Zcela nezaslouženě odjíždí slovenský hokejový tým domů bez medaile. Jen těžko vysvětlitelné okolnosti zapříčinili nespravedlivý výsledek, který nikoho nemohl nechat chladným. Přesto odjíždí slovenští reprezentanti v ledním hokeji ze Zimních olympijských her v kanadském Vancouveru s hrdostí, respektem a zejména obdivem všech svých hokejových fanoušků (včetně těch za hranicemi Slovenské republiky).

I český národ upínal velké naděje k týmu kapitána Cháru. Téměř bez výjimky česká rádia referovala o souboji s kanadským týmem jako o více než vyrovnaném. Při komentářích k dnešnímu finále mezi domácí Kanadou a Spojenými státy neskrývali redaktoři rozhlasových stanic nadšení nad vynikající hrou. Když se zamýšleli nad tím, zda Kanada vyhraje zlatou medaili, nebyli si jisti jako na začátku turnaje. Velkou komplikací a téměř konečnou se jim stalo slovenské mužstvo.

Při souboji s Finskem mizela většina pochybností o tom, kdo si nejen zaslouží bronz, ale kdo jej nakonec také získá, potvrzovaly to i první dvě třetiny utkání. První puk za zády Haláka vystrašil, nikdo si ani na moment nepřipouštěl prohru a ani to jinak nešlo. Překvapilo zřejmě odhodlání finské reprezentace, jejich nevydařené utkání se americkými hráči sebevědomí ani chuť pokračovat nesebralo a dokonce je nabilo nevysvětlitelnou energií.

Druhá třetina měla být konečná, neuvěřitelná slovenská smršť v podobě tří gólů v rozmezí devíti minut z hokejek Gáboríka, Hossu a Demitry muselo zvednout nadšením z pohovky všechny, co daný zápas u obrazovky sledovali. Mohutná salva radosti a křiku přeplula oceán, aby povzbudila skutečné borce. Navíc střelit branku v oslabení se příliš často nevidí. K tomu všemu zdatné zákroky brankaře Haláka musely vnášet obdivy do všech tváří.

Krušné chvíle ale nastávaly pomalu ale jistě od 46.minuty. Když před oním druhým střeleným gólem slovenský tým dokázal ubránit dvojnásobné oslabení s některými vyloženými šancemi Finů, sílila jistota ve vítězství. Ale právě onen první kritický okamžik předznamenal nečekanou salvu ze strany seveřanů. Finsko si tentokrát muselo převzít štěstí na několik let dopředu, jen dílem zázraku překonal Hagman slovenskou bránu. Nikdo se ještě ani z tohoto střeleného gólu nevzpamatoval a další šok v podobě proměněné střely z hokejky Jokinena se posléze proměnil v jeho dvojnásobné neštěstí.

V posledních minutách jsem vděčil za své zdravé srdce, slovenští hráči vydolovaly úplně všechny své síly, naděje a začali drtit severské soupeře. Bohužel však tento nápor nevyústil ve vysněný gól, naopak prázdná slovenská brána si vzala poslední puk. Mrzel o to více, že jej borci ze Slovenska dostali v posledních sekundách zápasu.

Nemá smysl psát, že je škoda prohraného zápasu. Ač se smutným závěrem, přesto v mých očích odchází Slovenská republika jako vítěz. A to nejen kvůli historicky nejúspěšnějším výsledkům v historii. Profesionální hokej se srdcem a odhodláním z nich dělá správné olympijské sportovce. Proto doufám (a soudě dle ohlasů tomu tak i určitě bude), že fanoušci přivítají hokejisty jako své hrdiny. Zaslouží si to už jen za tu podívanou, které jsme mohli být svědky.

Duel Slovensko-Finskou dokázal navíc semknout i většinu českých fanoušků (soudě dle okolí a ohlasů z médií). Kdo ví, kam se podaří vystoupat za čtyři roky. Aspoň už teď všichni vědí, že podceňovat slovenský tým se nevyplácí. Pánové, klaním se Vám.

Pohľad českého fanúšika sprostredkoval Martin Petera.

Foto: TASR